Jak vyslovit šva v angličtině

Co je šva?

Šva je vůbec nejčastější samohláska v mluvené angličtině. Je to krátké, uvolněné „e“, které slyšíte v první slabice slova „about“, ve druhé slabice slova „sofa“ a v obou nepřízvučných slabikách slova „banana“. Když spočítáte každou samohlásku, kterou rodilý mluvčí vysloví v běžné větě, šva vyhraje s velkým náskokem.

Lingvisté ji zapisují symbolem /ə/, tedy obráceným „e“. Název pochází z hebrejského slova „šva“, které označovalo neutrální samohlásku. V angličtině je šva zvuk, do kterého se samohláska sesype ve chvíli, kdy ji nikdo nezdůrazňuje.

Klíčové je pochopit brzy jednu věc: šva není samohláska, kterou si vybíráte. Je to samohláska, která vznikne z téměř každého samohláskového písmene, když slabika ztratí přízvuk. „a“ ve slově „about“, „e“ ve slově „taken“, „i“ ve slově „pencil“, „o“ ve slově „lemon“ i „u“ ve slově „support“ se všechny redukují na stejný zvuk. Právě proto studentům, kteří se se šva nikdy nesetkali, připadá anglický pravopis tak matoucí.

Proč je šva tak těžké slyšet?

Šva je náročná ze dvou důvodů a ani jeden není vaše chyba. Za prvé, v mnoha jiných jazycích jako samostatný zvuk téměř neexistuje. Mluvčí španělštiny, italštiny nebo japonštiny mají tendenci dávat každé samohlásce její plnou psanou hodnotu, protože tak to v jejich jazycích funguje. Za druhé, šva je záměrně tichá. Je krátká, středová a nepřízvučná, takže vaše ucho nikdy nedostane jasný a hlasitý vzor, kterého by se chytilo.

Je tu ale ještě hlubší problém. Když čtete angličtinu, pravopis vám ukazuje písmena, ne zvuky. Slovo „comfortable“ vypadá, jako by mělo čtyři slabiky plné různých samohlásek. V přirozené řeči má tři a dvě z těch samohlásek jsou šva. Vaše oči vám říkají něco jiného než rodilí mluvčí.

Proto samotné poslouchání problém málokdy vyřeší. Můžete angličtinu poslouchat roky a nikdy neizolovat zvuk, o kterém vám nikdo neřekl, abyste ho hledali. Jakmile ale víte, že šva existuje, začnete ji slyšet všude, zhruba v každém třetím zvuku samohlásky, který rodilý mluvčí vysloví.

Kde se šva v anglických slovech objevuje?

Šva má předvídatelná místa. Naučte se je a dokážete ji odhadnout i ve slovech, která jste nikdy neslyšeli.

• Nepřízvučné první slabiky: about, again, machine, police, support. První samohláska je v každém z nich šva.
• Nepřízvučné koncové slabiky: sofa, comma, teacher, doctor, colour. Koncovka je slabé „e“, ne jasné „a“ nebo „er“ jako ve většině českých představ.
• Pomocná slova v souvislé řeči: „to“, „for“, „a“, „of“, „can“, „was“ se všechny redukují na šva, když nejsou zdůrazněné. „I want to go“ zní jako „I wanna go“, protože „to“ se sesype do šva.
• Běžné přípony: -tion, -ment, -able, -ness mají ve své slabé samohlásce šva. „Station“, „movement“, „comfortable“, „kindness“.

Tady je pravidlo, které to spojuje. Angličtina je jazyk s přízvukovým rytmem. Přízvučná slabika slova dostane plnou, jasnou samohlásku a nepřízvučné slabiky kolem ní se stlačí do šva. Čím jasnější je vaše přízvučná slabika, tím slabší jsou okolní samohlásky. Šva není zvuk navíc, který přidáváte. Je to přirozený výsledek toho, že zdůrazníte správnou slabiku a všechno ostatní necháte uvolnit.

Jak šva vyslovit ústy?

Výroba šva je mechanicky jednoduchá, a právě proto se dá vyslovit tak rychle. Začněte s úplně uvolněnými ústy. Nechte čelist klesnout jen nepatrně, skoro se neotevře. Jazyk držte ploše a ve středu, nevytlačujte ho dopředu ani nestahujte dozadu. Rty zůstávají neutrální, ani zaokrouhlené, ani roztažené.

Teď vyslovte krátké, tiché „e“, zvuk, který vydáte, když zaváháte. To je šva. Mělo by to být nejméně namáhavé, co dokážete vyslovit. Pokud jsou ústa napjatá, jazyk se hýbe nebo zvuk zní dlouze a jasně, vyslovujete jinou samohlásku.

Nahlas porovnejte tři slova: „about“, „obtain“, „umbrella“. První samohláska je v každém z nich šva. Teď řekněte „apple“, „orange“, „ugly“. Ty první samohlásky jsou plné, jasné a odlišné. Rozdíl je celý v námaze a přízvuku. Šva je to, jak zní samohláska, když přestanete tlačit.

Užitečný test je šeptat. Zašeptejte „banana“. Přízvučná prostřední slabika „na“ stále projde jasně. První a poslední slabika, „buh“ a „nuh“, jsou sotva slyšet. To jsou vaše šva. Pokud dokážete slovo zašeptat a cítíte, že slabé slabiky téměř mizí, děláte to správně.

Nejčastější chyby studentů u šva

Nejčastější chybou je dávat každé samohlásce její plnou psanou hodnotu. Student, který čte „banana“ jako „ba-NA-na“ se třemi jasnými „a“, vyslovuje pravopis, ne slovo. Rodilí mluvčí slyší „buh-NA-nuh“. Řešením není snažit se u slabých slabik víc, ale dělat méně.

Druhou chybou je zaměňovat šva za konkrétní samohlásku. Někteří studenti z ní udělají jasné „a“, jiní „e“, další „é“. Šva není ani jedno. Sedí přesně ve středu úst, a proto se jí říká středová samohláska. Pokud se váš jazyk někam pohne, opustili jste šva.

Třetí chybou je natahování. Šva je vždy krátká. V „sofa“ není koncová šva „sofaá“. Je krátká a uvolněná. Délka a jasnost patří přízvučné slabice, nikdy šva.

Nakonec někteří studenti šva úplně vynechají a slova zkrátí víc, než mají. „Comfortable“ by si mělo nechat slabou šva uprostřed, „comf-tuh-bul“, ne se sesypat do „comft-bul“. Šva je slabá, ale pořád tam je. Je to rovnováha: přítomná, ale tichá.

A právě tady záleží na zpětné vazbě. Posoudit kvalitu vlastních samohlásek sluchem je téměř nemožné. Potřebujete něco nebo někoho, kdo vám řekne, jestli je ta slabá slabika šva, plná samohláska, nebo úplně zmizela.

Jak šva trénovat

Trénink šva není ani tak o drilování jednoho zvuku izolovaně, jako spíš o přeučení toho, jak dáváte přízvuk celým slovům. Tady je postup, který funguje.

Krok první: přežeňte kontrast přízvuku. Řekněte „ba-NA-na“, „to-MA-to“, „po-TA-to“ s prostřední slabikou hlasitou a dlouhou a s krajními slabikami v šepotu. Ze začátku to přežeňte. Cílem je cítit, jak zní silný přízvuk a slabá šva vedle sebe.

Krok druhý: redukujte pomocná slova. Vezměte větu jako „I want to go for a walk“ a řekněte ji přirozeným tempem. „To“, „for“ a „a“ by se měly sesypat do šva: „I wanna go f'r a walk“. Pokud dokážete nechat pomocné slovo zmizet ve šva, pochopili jste jádro anglického rytmu.

Krok třetí: získejte bodované zpětné vazby. Řekněte slovo a pak zkontrolujte, jestli byla slabá slabika opravdu slabá. Nástroj, který hodnotí výslovnost slovo po slově, zachytí přesně tohle. Tutoro označí každé slovo, které řeknete, jako dobré, průměrné nebo slabé, takže u slova jako „comfortable“ hned vidíte, jestli vaše šva sedla, nebo jestli jste samohlásky přehnaně vyslovili. Takovou zpětnou vazbu po jednotlivých slovech z učebnice nedostanete.

Krok čtvrtý: poslouchejte ji v reálné řeči. Vyberte si libovolný krátký klip rodilé angličtiny a počítejte šva, které teď už slyšíte. Najdete je skoro v každém slově s více než jednou slabikou. Ve chvíli, kdy je začnete slyšet, se vaše vlastní výslovnost zlepší i bez dalšího drilu.

Výzkum výuky výslovnosti tento postup potvrzuje. Studie o explicitní výuce ukazují, že studenti, kterým se vysvětlí místo a způsob tvoření zvuku a kteří pak dostanou zpětnou vazbu ke své vlastní produkci, se zlepšují rychleji než ti, kteří jen poslouchají a napodobují. Výzkum explicitní výuky výslovnosti opakovaně ukazuje, že změnu přináší vědět, co dělat s ústy, ne jen slyšet zvuk.

Šva navíc přímo souvisí s porozuměním poslechu. Protože se objevuje tak často, studenti, kteří ji nedokážou vyslovit ani rozpoznat, přeslechnou běžná slova. Frekvence šva v souvislé anglické řeči je tak vysoká, že její vynechání znamená přeslechnout velký podíl skutečného zvuku jazyka. Opravte šva a váš projev i poslech se posunou společně.

Na šva není těžké vědět, že existuje, ale slyšet přesně svoje vlastní slabé slabiky. Tutoro hodnotí každé slovo, které řeknete, jako dobré, průměrné nebo slabé, takže u slova jako „banana“ hned vidíte, jestli jsou vaše nepřízvučné samohlásky opravdu uvolněné, nebo jestli v nich pořád zůstává plné „a“. Cvičení je součástí konverzace s vaším lektorem, ne samostatného drilu, takže šva procvičujete v opravdových větách, ne izolovaně.

Pokud vám vyhovuje učit se výslovnost poslechem bez zpětné vazby, možná to nepotřebujete. Pokud chcete vědět, kterou slabiku přehnaně vyslovujete, je postavené přesně na to.

Často kladené otázky